|
|
Vnímaná versus skutečná inflace. Vnímaná inflace ve spojitosti se zaváděním eura
Klubíčková, Kateřina ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Martišková, Monika (oponent)
(abstrakt) Práce se zabývá rozdílem mezi skutečnou a vnímanou inflací. Navazuje na literaturu zabývající se vnímanou inflací a rozdílem mezi inflací skutečnou a vnímanou. Stávající literaturu rozšiřuje práce o zevrubnou analýzu faktorů ovlivňujících rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací (tzv. inflační gap) a jeho velikost. Po zavedení eura došlo ke zvětšení gapu a k vysvětlení tohoto faktu existuje mnoho teoretických vysvětlení. Práce shrnuje tyto důvody a pomocí informovanosti o euru mezi veřejností, makroekonomických (HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti atd.) a sociálních proměnných (pohlaví, věk) zjišťuje, co a v jaké míře velikost gapu ovlivňuje. Výsledkem je, že na velikost gapu má zásadní vliv především samotné zavedení eura. Velikost vlivu přechodu na euro je odlišná u mužů a žen, ale velmi podobná napříč věkovými skupinami. Vliv HICP a jeho složek v různých sektorech byl ve valné většině modelů významnější v obdobích, kdy země používala euro jako svou měnu. U zemí pozdějších vln zavedení eura se podařilo potvrdit hypotézu, že čím vyšší informovanost o euru mezi veřejností, tím menší rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací.
|
|
| |
|
|
The Relation Between the Euro Cash Changeover and the Perceived Inflation in the Baltic Countries
Orosz, Előd ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Turnovec, František (oponent)
Vztah mezi zavedením eura a vnímanou inflací v pobaltských republikách Abstrakt Tato práce se zaměřuje na efekt zavedení společné euro měny na vnímanou inflaci a její vztah k inflaci měřené centrálními bankami nebo národními statistickými úřady. Představuje zde analýzy inflačních mezer Estonska, Lotyšska a Litvy po zavedení eura a zjišťujeme její determinanty pomocí ekonometrických metod. Používáme běžnou metodu nejmenších čtverců (Ordinary Least Squares), náhodné efekty zobecněné metody nejmenších čtverců (Random Effects Generaliyed Least Squares) a odhad pevných faktorů (Fixed Effects). Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část objasňuje teorii vnímané inflace a zaměřuje se na fenomén zvětšování inflační mezery po zavedení eura. Druhá část obsahuje empirickou studii inflační mezery. Zjistili jsme, že vnímaná inflace v Baltských zemích nevykazuje takové rozdílnosti, jak bylo prezentováno při vzniku eurozóny. Navíc jsme zjistili, že vzdělání a disponibilní příjem má malý, ale prokazatelný vliv na inflační mezeru pozorovanou po zavedení eura.
|
|
|
Vliv zavedení eura na míru inflace ve státech střední a východní Evropy
Vývoda, Ondřej
Vývoda O. Vliv zavedení Eura na míru inflace ve státech střední a východní Evropy. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2019. Tato diplomová práce se zabývá vlivem zavedení eura na míru inflace ve státech střední a východní Evropy (Slovinsko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko a Litva). Prv-ní část nabízí rešerši již existující literatury zabývající se problematikou inflace a vnímané inflace při vstupu do měnové unie. Druhá část je zaměřena na analýzu panelových dat, kde je testován vliv zavedení eura na míru inflace u těchto států na základě monetaristického modelu determinace inflace. Následně je práce doplněna analýzou dopadů v jednotlivých státech pomocí metody Difference-in-differences. Poslední část obsahuje diskusi a shrnutí zjištěných výsledků.
|
|
| |
|
|
Vnímaná inflace v České republice
Kotmel, Benedikt ; Dózsa, Martin (vedoucí práce) ; Šopov, Daniel (oponent)
Práce se zabývá rozdílem mezi vnímanou a skutečnou inflací v České republice. Vnímaná inflace je zkoumána především v souvislosti s přijetím eura, kdy po přijetí hotovostní měny ve většině zemí eurozóny vnímaná inflace výrazně vzrostla. Některé výzkumy naznačují, že vnímaná inflace v České republice je výrazně vyšší než skutečná inflace a to i v situaci, kdy není součástí eurozóny. Přijetí eura by potom mohlo způsobit další zvětšení rozdílu. Práce zkoumá používané metody měření vnímané inflace z hlediska jejich výpovědní hodnoty a možnosti srovnání s oficiální inflací měřené podle CPI. Dále shrnuje zkoumané příčiny rozdílu mezi vnímanou a skutečnou inflací a negativní dopady, které může způsobit velký rozdíl. Hlavní částí práce je model, který zkoumá vliv socio- ekonomických proměnných a dalších vybraných faktorů na vnímanou inflaci a poté srovnává výsledky s jinými zeměmi EU a průměrem EU. Výsledky práce potvrzují, že některé vybrané proměnné jako například věk, pohlaví a finanční situace domácnosti mají významný vliv na vnímanou inflaci respektive na rozdíl mezi vnímanou inflací a skutečnou inflací. Práce zároveň ukazuje velmi výrazní rozdíl mezi vnímanou inflací v České republice a průměrem EU.
|
|
|
Inflation targeting and inflation perceptions: an empirical analysis
Klubíčková, Kateřina ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Janský, Petr (oponent)
V této práci zkoumáme vliv zavedení inflačního cílování jako režimu monetární politiky na rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací. Na rozdíl od předchozích výzkumů používáme vnímanou inflaci, protože je získávána ze spotřebitelských průzkumů prováděných v jednotlivých zemích Evropské unie na vzorku celé populace, a tudíž nám umožňuje analyzovat efekt zavedení inflačního cílování napříč populací. V práci používáme panelová data sestávající z 19 členů Evropské unie a 1 kandidátské země, včetně 7 zemí provádějících inflační cílování. Panel obsahuje měsíční data z období, které začíná lednem 1990 a končí prosincem 2012. Na základě analýzy s použitím modelu fixních efektů se speciálními dummy proměnnými pro zachycení efektu rozdílu v rozdílech jsme zjistili, že v zemích cílujících inflaci je menší rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací a že po zavedení inflačního cílování dochází k absolutnímu zmenšení tohoto rozdílu. Kromě toho jsou jednotlivé skupiny rozdělené na základě socio- ekonomických charakteristik respondentů spotřebitelských průzkumů zavedením inflačního cílování ovlivněny různým způsobem, ačkoli se velikost rozdílů liší pouze do jisté míry. Klasifikace E31, E52, E58, C23 Klíčová slova inflační cílování, vnímaná inflace, rozdíl v rozdílech, socio-ekonomické charakteristiky E-mail autora...
|
|
|
Inflation targeting and inflation perceptions: an empirical analysis
Klubíčková, Kateřina ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Janský, Petr (oponent)
V této práci zkoumám vliv zavedení inflačního cílování jako režimu monetární politiky na rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací. Na rozdíl od předchozích výzkumů používám vnímanou inflaci, protože je získávána ze spotřebitelských průzkumů prováděných v jednotlivých zemích Evropské unie na vzorku celé populace, a tudíž mi umožňuje analyzovat efekt zavedení inflačního cílování napříč populací. V práci používám panelová data sestávající z 19 členů Evropské unie a 1 kandidátské země, včetně 7 zemí provádějících inflační cílování. Panel obsahuje měsíční data z období, které začíná lednem 1990 a končí prosincem 2012. Na základě analýzy s použitím modelu fixních efektů se speciálními dummy proměnnými pro zachycení efektu rozdílu v rozdílech jsem zjistila, že v zemích cílujících inflaci je menší rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací a že po zavedení inflačního cílování dochází k absolutnímu zmenšení tohoto rozdílu. Kromě toho jsou jednotlivé skupiny rozdělené na základě socio- ekonomických charakteristik respondentů spotřebitelských průzkumů zavedením inflačního cílování ovlivněny různým způsobem, ačkoli se velikost rozdílů liší pouze do jisté míry. Klasifikace E31, E52, E58, C23 Klíčová slova inflační cílování, vnímaná inflace, rozdíl v rozdílech, socio-ekonomické charakteristiky E-mail autora...
|
|
|
Vnímaná versus skutečná inflace. Vnímaná inflace ve spojitosti se zaváděním eura
Klubíčková, Kateřina ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Martišková, Monika (oponent)
(abstrakt) Práce se zabývá rozdílem mezi skutečnou a vnímanou inflací. Navazuje na literaturu zabývající se vnímanou inflací a rozdílem mezi inflací skutečnou a vnímanou. Stávající literaturu rozšiřuje práce o zevrubnou analýzu faktorů ovlivňujících rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací (tzv. inflační gap) a jeho velikost. Po zavedení eura došlo ke zvětšení gapu a k vysvětlení tohoto faktu existuje mnoho teoretických vysvětlení. Práce shrnuje tyto důvody a pomocí informovanosti o euru mezi veřejností, makroekonomických (HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti atd.) a sociálních proměnných (pohlaví, věk) zjišťuje, co a v jaké míře velikost gapu ovlivňuje. Výsledkem je, že na velikost gapu má zásadní vliv především samotné zavedení eura. Velikost vlivu přechodu na euro je odlišná u mužů a žen, ale velmi podobná napříč věkovými skupinami. Vliv HICP a jeho složek v různých sektorech byl ve valné většině modelů významnější v obdobích, kdy země používala euro jako svou měnu. U zemí pozdějších vln zavedení eura se podařilo potvrdit hypotézu, že čím vyšší informovanost o euru mezi veřejností, tím menší rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací.
|
|
|
The Relation Between the Euro Cash Changeover and the Perceived Inflation in the Baltic Countries
Orosz, Előd ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Turnovec, František (oponent)
Vztah mezi zavedením eura a vnímanou inflací v pobaltských republikách Abstrakt Tato práce se zaměřuje na efekt zavedení společné euro měny na vnímanou inflaci a její vztah k inflaci měřené centrálními bankami nebo národními statistickými úřady. Představuje zde analýzy inflačních mezer Estonska, Lotyšska a Litvy po zavedení eura a zjišťujeme její determinanty pomocí ekonometrických metod. Používáme běžnou metodu nejmenších čtverců (Ordinary Least Squares), náhodné efekty zobecněné metody nejmenších čtverců (Random Effects Generaliyed Least Squares) a odhad pevných faktorů (Fixed Effects). Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část objasňuje teorii vnímané inflace a zaměřuje se na fenomén zvětšování inflační mezery po zavedení eura. Druhá část obsahuje empirickou studii inflační mezery. Zjistili jsme, že vnímaná inflace v Baltských zemích nevykazuje takové rozdílnosti, jak bylo prezentováno při vzniku eurozóny. Navíc jsme zjistili, že vzdělání a disponibilní příjem má malý, ale prokazatelný vliv na inflační mezeru pozorovanou po zavedení eura.
|
host ::
RSS.